Souhrnné hlášení: kdy vzniká povinnost

První zahraniční klient může přinést novou administrativní povinnost

Řada podnikatelů je překvapená, když zjistí, že jim spolupráce se zákazníkem ze zahraničí nepřináší jen novou zakázku, ale také nové povinnosti vůči finančnímu úřadu. Jednou z nich může být právě souhrnné hlášení.

Tato povinnost se často týká freelancerů, marketérů, programátorů, grafiků, konzultantů nebo agentur, které poskytují služby firmám v jiných státech Evropské unie.

Dobrou zprávou je, že ve většině případů není souhrnné hlášení složité. Důležité je ale vědět, kdy vzniká povinnost ho podat.

Co je souhrnné hlášení

Souhrnné hlášení je formulář, kterým informujete finanční úřad o vybraných plněních uskutečněných vůči subjektům registrovaným k DPH v jiných členských státech Evropské unie.

Jeho hlavním účelem je umožnit daňovým správám jednotlivých států kontrolovat přeshraniční obchod a správné odvádění DPH.

Nejde o daňové přiznání ani o kontrolní hlášení. Jedná se o samostatný formulář s vlastními pravidly.

Kdo musí souhrnné hlášení podávat

Povinnost se může týkat jak plátců DPH, tak identifikovaných osob.

Nejčastěji vzniká tehdy, když poskytujete služby podnikateli registrovanému k DPH v jiném státě EU.

Typicky například:

• spravujete marketing slovenské firmě,
• programujete pro německou společnost,
• vytváříte grafiku pro rakouského klienta,
• poskytujete konzultace firmě v Polsku,
• dodáváte služby podnikateli v jiném členském státě EU.

V takových případech se služba zpravidla fakturuje bez českého DPH a vzniká povinnost podat souhrnné hlášení.

Praktický příklad: Správa sociálních sítí pro slovenskou firmu

Představte si, že podnikáte jako OSVČ a nejste plátci DPH.

Osloví vás slovenská společnost registrovaná k DPH a objedná si správu sociálních sítí za 20 000 Kč měsíčně.

Po ověření DIČ zákazníka:

• zaregistrujete se jako identifikovaná osoba,
• vystavíte fakturu bez českého DPH,
• na faktuře uvedete režim přenesení daňové povinnosti,
• podáte souhrnné hlášení.

Daň v tomto případě řeší odběratel na Slovensku.

Kdy se souhrnné hlášení nepodává

Ne každá zahraniční faktura automaticky znamená povinnost podat souhrnné hlášení.

Například pokud:

• fakturujete českému zákazníkovi,
• nakupujete reklamu přes Google Ads,
• přijímáte služby ze zahraničí,
• nakupujete software od zahraničních firem,

souhrnné hlášení se obvykle nepodává.

To je častý zdroj zmatků. Přijetí služby ze zahraničí může znamenat jiné povinnosti, například přiznání DPH jako identifikovaná osoba, ale samo o sobě ještě neznamená souhrnné hlášení.

Kontrolní hlášení a souhrnné hlášení není totéž

Začínající podnikatelé si tyto dva pojmy často pletou.

Kontrolní hlášení

Slouží ke kontrole tuzemských plnění mezi plátci DPH v České republice.

Souhrnné hlášení

Slouží k evidenci vybraných obchodů a služeb mezi členskými státy Evropské unie.

Jde tedy o dva zcela odlišné formuláře.

Jaké údaje se do souhrnného hlášení uvádějí

Rozsah údajů není nijak rozsáhlý. Typicky se uvádí:

• DIČ odběratele,
• stát odběratele,
• hodnota poskytnuté služby nebo dodávky,
• příslušné období.

Právě proto bývá důležité správně evidovat zahraniční zákazníky a jejich DIČ.

Fakturační systém vám může výrazně pomoci

Pokud spolupracujete se zákazníky v zahraničí pravidelně, vyplatí se mít přehled o tom, které faktury vstupují do souhrnného hlášení.

Moderní fakturační systémy často umí:

• evidovat zahraniční klienty,
• ukládat DIČ odběratelů,
• rozlišovat režimy DPH,
• připravit podklady pro účetní,
• usnadnit zpracování souhrnného hlášení.

Díky tomu odpadá složité dohledávání starších dokladů.

Povinnost nevzniká každému, ale je dobré o ní vědět

Mnoho podnikatelů na souhrnné hlášení nikdy nenarazí. Pokud ale začnete poskytovat služby firmám v Evropské unii, může se stát běžnou součástí vaší administrativy.

Proto se vyplatí ověřit si pravidla ještě před první zahraniční zakázkou. Správně nastavená fakturace a včasná registrace vám pomohou vyhnout se zbytečným komplikacím a podnikat bez nepříjemných překvapení.