Nezaplacená faktura patří mezi situace, kterým se většina podnikatelů dříve nebo později nevyhne. Klient nezaplatí v termínu, na účtu peníze nejsou a vy najednou řešíte, co s tím.
Možná jste se setkali s pojmem smluvní pokuta za nezaplacenou fakturu. Je ale důležité vědět, že smluvní pokuta a zákonný úrok z prodlení nejsou totéž. Zatímco smluvní pokutu si musíte s klientem předem sjednat, nárok na zákonný úrok z prodlení může vzniknout automaticky ze zákona. A to je zásadní rozdíl.
Pokud máte vůči klientovi splatnou pohledávku a klient ji neuhradí včas, dostává se do prodlení. U peněžitého dluhu pak občanský zákoník umožňuje věřiteli požadovat vedle samotného dluhu také úrok z prodlení.
Prakticky to znamená, že pokud jste například vystavili fakturu na 30 000 Kč se splatností 10. září a klient ji včas neuhradí, samotný dluh nezaniká. Klient vám stále dluží 30 000 Kč a za splnění zákonných podmínek vám může vzniknout také nárok na úrok z prodlení.
Nemusíte přitom mít ve smlouvě napsáno, že budete úrok z prodlení požadovat. To je rozdíl oproti smluvní pokutě.
Občanský zákoník v § 1970 stanovuje, že pokud je dlužník v prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel požadovat úrok z prodlení. Pokud si strany nesjednaly vlastní výši úroku, použije se sazba stanovená právním předpisem.
Výše zákonného úroku se neurčuje jedním pevným procentem přímo v občanském zákoníku. Vychází z repo sazby České národní banky platné pro první den pololetí, ve kterém prodlení vzniklo, zvýšené o 8 procentních bodů.
Pro 2. pololetí roku 2026 tak činí zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně, protože rozhodná repo sazba ČNB je 3,75 %.
Sazba se přitom určí podle okamžiku, kdy prodlení začalo. Neznamená to tedy, že by se sazba každý měsíc měnila podle aktuální repo sazby.
Příklad: Máte nezaplacenou fakturu na 50 000 Kč a klient se dostane do prodlení v druhém pololetí roku 2026. Při zákonném úroku 11,75 % ročně odpovídá jeden rok prodlení částce 5 875 Kč. Pokud klient zaplatí například o 30 dní později, úrok bude přibližně 483 Kč. Hlavní pohledávka 50 000 Kč tím samozřejmě nezaniká. Úrok z prodlení je pouze její příslušenství.
Smluvní pokuta se často zaměňuje právě se zákonným úrokem z prodlení. Rozdíl mezi nimi podrobně popisuje také epravo.cz.
Smluvní pokuta vám nevzniká automaticky jen proto, že klient nezaplatil fakturu.
Musí existovat dohoda mezi vámi a klientem, která stanovuje, že při porušení konkrétní povinnosti vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu. Občanský zákoník upravuje smluvní pokutu v § 2048 a následujících.
Pokud jste tedy s klientem uzavřeli smlouvu, ve které je například uvedeno:
„V případě prodlení s úhradou faktury je odběratel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.“
můžete se za splnění podmínek této smlouvy domáhat sjednané smluvní pokuty.
Pokud ale nic takového sjednáno nebylo, nemůžete smluvní pokutu jednostranně doplnit až na fakturu nebo do upomínky.
Tohle je důležité zejména pro začínající podnikatele. Pokud klientovi vystavíte fakturu a až na ni napíšete například:
„Při prodlení účtujeme smluvní pokutu 0,1 % za každý den.“
Neznamená to automaticky, že jste se zákazníkem uzavřeli dohodu o smluvní pokutě.
Smluvní pokuta je smluvní ujednání. Musí tedy vycházet z dohody mezi stranami. Samotné jednostranné uvedení sankce na faktuře zpravidla nestačí. Na tento rozdíl upozorňují i české odborné zdroje zaměřené na podnikatelskou praxi.
Faktura tedy není nástroj, kterým si můžete zpětně vytvořit libovolnou smluvní pokutu.
Pokud klient nezaplatí včas, rozlišujte tři různé věci.
Nejhorší je nechat nezaplacenou fakturu ležet a čekat, jestli si na ni klient vzpomene.
V praxi je vhodné postupovat postupně.
Nejdříve si ověřte, že jste fakturu vystavili správně, klient ji obdržel a datum splatnosti už uplynulo.
Někdy může být problém úplně banální. Faktura skončila ve spamu, klient ji přehlédl nebo ji účetní ještě nezařadila k úhradě.
Proto není nutné hned začínat výhrůžkou právníkem.
První upomínka může být jednoduše slušná a věcná. Například:
Dobrý den, stále u vás evidujeme neuhrazenou fakturu č. 20260025 se splatností 10. 9. 2026. Prosíme o kontrolu a její úhradu. Pokud jste již částku uhradili, považujte prosím tuto zprávu za bezpředmětnou.
Jestliže klient na první upozornění nereaguje, můžete poslat druhou, důraznější výzvu.
V ní už je vhodné uvést:
Důležité je také uchovat si komunikaci s klientem. Pokud byste situaci později řešili právní cestou, je užitečné mít k dispozici doklady o tom, že jste pohledávku řádně uplatňovali.
Pokud klient dlouhodobě nezaplatil, není nutné pokračovat v poskytování dalších služeb jen proto, že jste s ním původně spolupráci zahájili.
Záleží ale na konkrétní smlouvě a povaze vašeho vztahu. Než spolupráci jednostranně přerušíte nebo ukončíte, ověřte si proto, jaké podmínky jste s klientem dohodli. Do budoucna může být právě tohle dobrý důvod, proč ve smlouvách nastavit jasná pravidla pro případ prodlení.
U nových klientů nebo větších zakázek je nejlepší problémům předcházet. Pokud například pracujete na zakázce za 100 000 Kč, nemusíte vždy čekat až na její dokončení. Můžete si s klientem sjednat zálohu před zahájením práce.
Příklad: 50 % před zahájením → 50 % po dokončení.
Získáte tím část peněz ještě před zahájením zakázky a snížíte riziko, že náklady na celou práci ponesete ze svého.
Pokud upomínky nepomohou, přichází na řadu formálnější vymáhání pohledávky. V takové situaci může podnikatel například zaslat předžalobní výzvu k zaplacení a následně se domáhat zaplacení pohledávky soudní cestou.
U menších a jednoznačných pohledávek může být vhodným nástrojem například návrh na vydání platebního rozkazu. Pokud soud pohledávku uzná a rozhodnutí nabude vykonatelnosti, může následovat exekuční vymáhání. Tady už je ale potřeba pracovat s konkrétní situací, dokumenty a smluvním vztahem. U větších částek proto může dávat smysl konzultace s advokátem.
Je lákavé napsat klientovi hned po prvním dni prodlení vysokou smluvní pokutu a čekat, že zaplatí. V praxi je ale mnohem důležitější mít dobře nastavenou smlouvu, přehled o splatnosti a systematicky pohledávky hlídat.
Smluvní pokuta je především nástroj, který si můžete předem nastavit ve smluvním vztahu. Zákonný úrok z prodlení je naopak zákonným následkem prodlení s peněžitým dluhem. Oba instituty mají podobnou sankční funkci, ale právně fungují odlišně.
Nejjednodušší je mít přehled o tom, které faktury jste vystavili, kdy jsou splatné a které už byly uhrazené.
Právě tady může pomoci online fakturační aplikace Fakturie. Máte své vystavené faktury přehledně na jednom místě a můžete si průběžně kontrolovat, které faktury jsou uhrazené a které na zaplacení stále čekají.
Díky tomu nemusíte každý měsíc procházet e-mail, tabulky a bankovní výpisy a hledat, komu jste ještě neposlali připomínku.
Pokud vám klient nezaplatí fakturu včas, neznamená to, že můžete automaticky účtovat libovolnou smluvní pokutu. Rozdíl je jednoduchý:
Samotné nezaplacení faktury je potřeba řešit aktivně. Nejprve si ověřte, že je faktura skutečně po splatnosti. Poté klienta upomínejte a pokud nezaplatí ani po upomínkách, můžete přistoupit k formálnějšímu vymáhání.
Nejlepší je ale mít celý proces pod kontrolou už od vystavení faktury. Ve Fakturii můžete jednoduše evidovat vystavené faktury a mít přehled o tom, které už byly zaplacené a které stále čekají na úhradu.
Vzbudilo u vás toto téma zájem? Nasdílejte ho, ať se dostane dál a pomůže všem, které také zajímá. Děkujeme.
